Vládní poslanci sáhli na zákon o střetu zájmů a hned je z toho politická detektivka. Jen místo lupy se používá retroaktivita a místo podezřelého sedí v rohu dobře známý holding.
Když se v české politice objeví slova „střet zájmů“, je to podobné, jako když v paneláku někdo připálí řízky. Všichni vědí odkud se kouří, ale někteří se tváří, že to je jen nová vůně demokracie.
Aktuální návrh novely zákona o střetu zájmů přišel nečekaně a podle části právníků a ekonomů může výrazně pomoci Agrofertu a Andreji Babišovi. Spolupředkladatelka Marie Pošarová z SPD naopak tvrdí, že zákon byl kdysi napsán kvůli jediné osobě a že novela má jen upřesnit přímý střet zájmů. Tedy klasická česká debata: jedni vidí hasicí přístroj, druzí benzín v elegantní legislativní lahvičce.
Jádro sporu je v rozdílu mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi a také v otázce zpětné účinnosti. A právě zpětná účinnost je v právním státě vždycky okamžik, kdy by se měl rozsvítit červený maják. Zákony nemají fungovat jako guma na politické průšvihy. Pokud se pravidla mění tak, že současně řeší minulost konkrétního mocného hráče, už to nepřipomíná reformu, ale servisní prohlídku kombajnu přímo na vládním parkovišti.
Pošarová argumentuje, že nárokové dotace platila EU, ne čeští poplatníci. Jenže i evropské peníze nejsou kouzelné fazole z pohádky. Jsou to veřejné peníze, jen mají jiný nápis na obálce. A politika, která se tváří, že „Brusel zaplatil, takže se nic nestalo“, připomíná hospodského, který po rozbitém okně uklidňuje hosty, že cihla přece přiletěla zvenčí.
Nejde jen o Babiše. Jde o precedent. Demokracie stojí na tom, že pravidla předcházejí lidem, ne že se pravidla po lidech došívají jako kalhoty po vánočních svátcích. Pokud se střet zájmů zúží jen na úplně přímý okamžik, kdy politik jednou rukou posílá dotaci a druhou ji chytá, unikne podstata problému: moc nemusí korumpovat jen podpisem, ale i atmosférou.
Česko už si vyzkoušelo, že oligarchická politika není modernizace státu, ale jeho převedení do režimu „rodinná firma, oddělení veřejné moci“. Proto by se každá úprava střetu zájmů měla dělat s chirurgickou přesností. Tady to zatím vypadá spíš na zákrok prováděný bagrem, navíc za šera a s vysvětlením, že pacient přece vždycky trochu překážel.
13. 6. 2026