V amerických městečkách se občas volí tak, že kandidát štěká, řehtá nebo přežvykuje. A světe div se: obyvatelé tím získají peníze na dobrou věc a méně politického vrčení.
V americkém Divide v Coloradu proběhly volby, které by české politické debatě prospěly jako týdenní pobyt v tichém klášteře. Kandidovalo sedm zájemců o funkci starosty. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby jedním z favoritů nebyla kráva Flan, dalším oslík Napoleon a vítězem pes Ringo.
Ringo se stal starostou po volbách, které podle Guardianu vynesly 20 000 dolarů pro místní útulek. To je na politickou kampaň pozoruhodný výsledek: místo billboardů u dálnice pamlsky, místo tiskových konferencí vodítko a místo povolebních vyjednávání slavnostní medaile. Když člověk vidí, co někdy dokážou lidé s mandátem, pes s medailí nepůsobí jako úpadek demokracie, ale jako její ozdravný pobyt.
Divide není výjimka. V Omeně v Michiganu se už v roce 2024 stal starostou kůň Lucky Dinero. Porazil dvanáct psů, pět koček a jednu kozu. To je konkurence, jakou by neustál nejeden předseda strany, zvlášť kdyby se v televizní debatě hodnotila schopnost zůstat roztomilý i po otázce na rozpočet.
Podstatné ale je, že tyhle volby mají smysl. Funkce jsou symbolické, protože tato místa často ani nemají klasickou místní samosprávu. Lidé si kupují hlasy za drobné příspěvky a peníze jdou na útulky, historické spolky nebo dětská hřiště. Demokracie tu tedy funguje zhruba takto: člověk zaplatí dolar, pes dostane titul a komunita dostane něco užitečného. V poměru cena/výkon jde o systém, který by měl někdo představit i ministerstvu financí.
Nejlepší na tom je, že zvířecí politici slibují velmi málo, a tím pádem občany méně zklamou. Pes se dostaví na průvod, kůň se nechá pohladit, koza je koza a nikdo nepředstírá reformu daňového systému. Jediný problém nastává ve chvíli, kdy se objeví dynastie. V texaském Lajitas údajně drží starostenskou tradici kozy jménem Clay Henry. Tam už to zavání nepotismem, jen s větším množstvím sena.
Ať už je to recese, charita nebo americká schopnost udělat festival i ze škrábání za uchem, jedno je jisté: voliči se baví, útulky dostávají peníze a kandidáti po volbách nechodí do diskuzních pořadů vysvětlovat, že všechno bylo vytrženo z kontextu. Maximálně z vodítka.